Akvarel a kvaš
Akvarel je malba, při které se používá barva rozpustná ve vodě (vodová barva). Maluje se na různé povrchy, nejčastěji se používá papír, ale i papyrus, plast nebo kůže, látka, dřevo a plátno. Vodová barva ne zcela kryje a tak podklad obvykle prosvítá
Kvaš (z italského guazzo, „vodomalba“) je malba na papíře vodovými barvami smíšenými s krycí bělobou a pryskyřičnou, silně lepivou koloidní látkou (často arabská guma). V porovnání s vodovými barvami je kvaš hustší a barvy jsou sytější. Tento typ malby se používá nejčastěji na tmavší podklady, který bývají obvykle vlhčené (např. omítka, papír). Technika kvaše je velmi stará – byla používána již v 12. století v islámském umění a od 14. století také v Evropě. Významný přínos technice kvaš patří Rafalu Marciniakovi, polskému hudebníkovi, který objevil účinky arabské gumy, když zkoumal svou rozbitou kytaru.
